16.11.2008
V posledních týdnech italští dělníci a studenti vyšli do ulic v opozici proti pravicové vládnoucí koalici a zvláště proti ničemným útokům na vzdělávací systém. REVOLUTION vyjadřuje solidaritu se všemi účastníky protestů.

Od dubna tohoto roku v Itálii vládne pravicová koalice vytvořená multimilionářem Berlusconim spolu s krajně pravicovými stranami – Národní aliancí a Ligou severu. Od letošních voleb se Berlusconi snaží přeměnit velkou porážku levice v italském parlamentu ve velkou porážku italských dělníků, sociálních hnutí, mládeže a studentů pomocí masivních sérií útoků na státní vzdělávací systém. Nový návrh zákona o vzdělávání obsahuje osekání 200 tisíc pracovních míst, rasovou segregaci (odloučení) přistěhovaleckých studentů od těch rodilých a škrty ve vyučovací době.

V září proběhla jednodenní generální stávka 1 milionu dělníků napříč Itálií, svolaná největším seskupením odborů v Itálii – Cgil. 17. října pak menší radikální odbory svolaly další generální stávku, která vyústila v 300 tisícovou demonstraci v Římě. Demonstrace se zúčastnily tisíce školských, středoškolských a univerzitních studentů rozlobených na navrhovanou privatizaci univerzitního vzdělávání, drastické škrty v počtech učitelského personálu, vnucené školní uniformy a segregaci dětí přistěhovalců do oddělených tříd.

Hnutí bylo organizované na základě jednoduché zásady „nechceme platit za jejich krizi“, v době kdy Itálie stojí na pokraji recese, čelí zvyšující se fiskální (rozpočtové) krizi, kterou vláda využívá k ospravedlnění škrtů ve vzdělávání. Její poslední útok je na vzdělávací systém – ten ale zažehnul masivní boj.

Piero Bernocchi z radikálních odborů Cobas řekl o demonstraci 17. října: „Byla zde rozsáhlá přítomnost lidí ze školního sektoru, studentů ze všech stupňů, učitelů a všech školských pracujících, rodičů a obyčejných občanů proti zničení veřejného školství, proti masivním škrtům 200 tisíc pracovních míst na školách, proti škrtům ve vyučovací době, proti obnovení anachronického „maestra unica“ (jen jeden učitel na základní škole), proti potupě segregace přistěhovalců v oddělených školách a proti obnovení školy osmdesátých let: školy, která diskriminuje, ohrožuje a rozděluje.“

Očekávalo se, že nový zákon o vzdělávání projde senátem 29. října. Ale volba musela být dvakrát odložena, když vzali studenti budovu senátu útokem. Hodně univerzit, základních a středních škol vstoupilo do okupace a bylo užíváno jako organizační centra ke koordinaci akcí s dělníky proti Berlusconiho útokům.

Tato organizace a jednotná akce počítala s masivními demonstracemi včetně pochodu až milionu lidí v Římě 30. října. O šest dní dřív vstoupily odbory do generální stávky, která spatřila až 10 milionů stávkujících současně po čtyři hodiny proti škrtům ve veřejných službách.

Italský stát a extrémně pravicové strany v italské vládě jen tak nečinně nesedí a nesledují nárůst tohoto hnutí. Byla přivolána policie, aby se pokusila znovu získat kontrolu nad okupovanými prostory pomocí hospitalizace protestujících. Na demonstraci 30. října přijeli v náklaďácích k demonstrantům rváči Národní aliance a bili je velkými tyčemi. Hnutí bude potřebovat organizovat se na svou obranu proti takovýmto vzrůstajícím útokům.

Politicky musí hnutí pokračovat ve své kampani pomocí časově neomezené generální stávky vedoucí k sesazení vlády. Ale nejlepší cestou k takovému organizování a ke změně bojů v bitvu proti celému kapitalistickému systému je vytvoření revoluční strany v Itálii.

Byly to zrady reformistické levice, jako je Rifondazione Comunista, která v letech 2005 – 2007 podporovala Prodiho vládu, co v prvé řadě umožnilo Berlusconimu a Národní alianci vstup do vlády. Dělníci ztratili víru ve strany, které je zradily, a potrestali je v době voleb.

Nyní jsou dělníci a podobně studenti přinuceni platit za ekonomickou krizi, která tlačí platy dolů, vytváří masovou nezaměstnanost, zatímco ceny jídla a energií rostou a rostou. Jak brutální efekty poklesu demonstrují, že kapitalismus je systém v úpadku, boje v Itálii poskytují obrovskou příležitost pro dělníky a mládež k organizování ne jenom jako opozice proti němu, ale k jeho svržení.

Mezinárodní rada REVOLUTION
12. 11. 2008