11.1.2009
Po celotýdenním bombardování města Gaza, jednoho z nejhustěji obydlených území světa, přešla tuto sobotu izraelská armáda k pozemní invazi. Vyzýváme všechny socialisty a pokrokové síly, aby projevili svou solidaritu s odporem proti tomuto vražednému a reakčnímu útoku.

Izraelská pozemní invaze znamená eskalaci násilí proti palestinskému lidu. Po jednostranném příměří, během kterého nebyl ze strany palestinských sil zabit ani jeden Izraelec, zatímco izraelská armáda zabila 24 Palestinců, a během kterého Izrael nadále zhoršoval podmínky v Gaze utahováním hospodářské blokády, se Izraeli nepodařilo svrhnout demokraticky zvolenou vládu Hamásu. Bez špetky respektu k vůli palestinského lidu nyní přeměnil Gazu na noční můru válečné zóny při pokusu fyzicky rozdrtit hnutí odporu proti své okupaci.

Dosavadní výsledky byly zničující. Při psaní tohoto prohlášení bylo oficiálně na 600 Palestinců a skoro 3000 zraněno. Skutečné číslo je pravděpodobně daleko vyšší. IDF (Izraelské obranné síly, jak se oficiálně jmenuje izraelská armáda) bombardovaly vše – obytné oblasti, mešity, rozhlasové stanice, obchody, univerzity a další civilní infrastrukturu. V pondělí 5. ledna raketa zasáhla tržnici se zeleninou, zabila 20 lidí a mnoho dalších zranila. Opakovaně jsou vyhlazovány celé rodiny přitom, jak vysoce technologicky vyzbrojená IDF používá své Spojenými státy dodávané zbraně proti skoro neozbrojenému obyvatelstvu. K tomu přidejme skutečnost, že Izrael vědomě brání dodávkám potravin a léků, raketové útoky na sanitky a přerušení elektřiny a vody – a dostanete skutečný charakter toho, co český ministr zahraničí předsedající misi EU ostudným způsobem nazval „obrannou válkou“ – válku namířenou proti každému z 1,5 milionu Palestinců žijících v Gaze.

Pokrytectví demokratických imperialistických mocností na Západě se zase dostalo do plného světla, jak jedna za druhou odmítaly zaujmout jasné stanovisko proti izraelským útokům. USA důsledně odmítají vyzvat k příměří a po celou dobu Izrael tiše podporují. V Británii vláda nepřijala stejně nekritickou linii jako během libanonské války, kde ostudně odmítla vyzvat k příměří, a trvá na tom, že neexistuje „žádné vojenské řešení“. Přesto ve skutečnosti neudělala nic, aby zabránila Izraeli v pokračování ofenzívy. Ministři zahraničí vlád zemí Evropské unie vyzvali k okamžitému příměří „obou stran“ – aniž by uznali naprosto jednostranný charakter konfliktu. Ve skutečnosti vyšlo najevo, že tyto útoky na Gazu byly plánovány již pět měsíců.

Tichá podpora ze strany USA odráží prostý fakt, že Izrael hraje pro americký imperialismus na Blízkém východě tak důležitou roli. Je každoročně podporován subvencemi ve výši miliard dolarů vojenské pomoci a na oplátku hraje amerického „hlídacího psa“ – těžce vyzbrojenou mocnost, dokonce s nukleárními zbraněmi, s vojenskými plány a raketami namířenými na klíčové cíle v Íránu, Iráku a Sýrii. Role Izraele jako strážce imperialistických zájmů je také důvodem, proč odmítají cokoli dělat i imperialistické mocnosti v EU. Mnohé jsou živy z prodeje obrovského množství vojenského vybavení do Izraele a EU jen nedávno uzavřela s Izraelem novou obchodní dohodu.

Kdokoli, kdo si myslí, že Izrael by umožnil nezávislému, životaschopnému palestinskému státu, aby poklidně existoval na jeho hranicích, by se měl podívat na to, jak se choval k pásmu Gazy v posledním roce a půl. Odpíral jakékoli kontroly na hranicích, odpíral přístup k vlastní vodě, odpíral přístup k jakémukoli zboží či obchodu, zkrátka s Gazou bylo jednáno ze strany Izraele nikoli jako s nezávislým státem, ale s vězením pod širým nebem. Podle nevládní organizace Oxfam tato blokáda vedla k uzavření 95% továren v pásmu Gazy, zanechala 80% všech rodin pod hranicí chudoby a znamenala obrovský pokles dostupnosti elektřiny. V současnosti nemocnice fungují s nouzovými generátory, kterým dochází palivo.

Za akce!
Nyní musíme podniknout akce. Vyzýváme k demonstracím za solidaritu s lidem Gazy a požadujeme okamžité zastavení útoků. Blokáda musí být ihned pozdvižena – Gaza by měla mít kontrolu nad vlastní ropou, vodou a dodávkami potravin. Musíme pokračovat s protesty před izraelskými ambasádami po celém světě a přímými akcemi a bojkotem izraelského zboží. Izrael je rasistický apartheidní stát stejně jako bývala Jižní Afrika: a musí se z něho stát mezinárodní vyděděnec.

Přestože to není žádným velkým překvapením, je ostudné, že reformističtí vůdcové různých hnutí pracujících nevyzývají k přímým akcím proti okupaci a izraelské válce. Všechny pokrokové síly, a obzvláště dělnická třída, mají zájem na poražení tohoto rasistického a vražedného apartheidního státu. Pokračujeme v povzbuzování všech dělníků, aby vyzývali své vůdce k činu – ale také k tomu, aby akce podnikali sami, ať s nebo bez, a pokud bude nezbytné i proti, těmto vůdcům.

Dobíjení Gazy ulice po ulici, dům od domu, se neukázalo být pro Izrael jednoduchou misí a je již zřejmé, že palestinské masy jsou připravené bojovat. Přestože Izrael může spáchat strašlivé masakry a způsobit hrozné škody na infrastruktuře, ve skutečnosti je to válka, kterou nemůže vyhrát.

Stojíme v naprosté solidaritě s ozbrojeným odporem proti IDF. Vítáme smrt každého vojáka IDF, každý do vzduchu vyhozený izraelský tank či buldozer a každou akci, která škodí izraelské ofenzívě. Vítězství palestinského odporu je vítězstvím všech utlačovaných, nejen v Gaze, ale po celém světě. Můžeme toho říci mnoho o islamistické politice Hamásu, domníváme se, že představuje pro palestinský lid slepou uličku, ale právě teď stojíme plně na jeho straně v solidaritě, jak jeho milice statečně bojují v ulicích Gazy s IDF. Hamás by měl povzbuzovat další organizace všech Palestinců, kteří chtějí bojovat, ke vstupu do milicí a sebeobranných jednotek, aby bylo možné dosáhnout vítězství.

Také požadujeme od arabských režimů, které si nárokují přátelství Palestiny, ale slouží zájmům Spojených států, aby poslaly hnutí odporu výzbroj a zbraně. Co je ale nejdůležitější, musíme povzbuzovat všechny pracující a utlačované na Blízkém východě k masovým akcím solidarizujícím s Palestinou a k boji proti všem režimům, které odmítají se Izraeli postavit. Akce musí zahájit také protiválečné hnutí v Izraeli. Musí učinit izraelský stát odpovědným za všechny problémy v regionu a postavit se na stranu palestinského odporu. Krom toho vyzýváme izraelské dělnické hnutí ke stávkovým akcím a organizováním bojkotů vojenského materiálu, které by oslabily vražedné izraelské jednotky.

Národ, který utlačuje jiný, nemůže být nikdy svobodný. Každý akt izraelské agrese nakonec jen posílí ty, ať je jejich politika jakákoli, jsou ochotni bojovat proti utlačovatelskému státu. Izrael bude mít „své bezpečí“ až když přestane být Izraelem: když přestane udržovat násilné vyloučení pěti milionů palestinských uprchlíků z jejich domoviny, aby tři miliony Izraelců mohli tvořit většinu rasistického státu.

• Vítězství odporu v Gaze!
• Za okamžité a bezpodmínečné ukončení izraelské ofenzívy!
• Za světský, socialistický stát Palestinu pro lidi všech i žádného vyznání!

Mezinárodní rada REVOLUTION, 6. ledna 2006